Závody na třetí

Během jarního semestru jsme měli plavecké závody na Northeastern University, na University of Connecticut a na Princetonu. Poslední závody sezóny, šampionát Ivy League jsme jako loni pořádali u nás. Pro mě to ale letos znamenalo mnohem víc. Proč?

Jako kapitán pořádajícího týmu jsem měl na starost přípravu a průběh závodu. Reprezentační tým (varsity) má lidi kteří se jim o všechno postarají ale my (club) jsme si museli udělat všechno samiJack se postaral o pozvánky, startovné a poháry, zatím co já jsem dával dohromady rozpisy drah, rezervoval bazén a učil se pracovat s časomírou. Hodinu před závody jsme dávali dohromady dotykové desky (která tu není značky Omega ale Colorado Time Systems), a až na poslední chvíli se nám povedlo všechno propojit s počítačem. Naštěstí se jeden kluk o už neplave nabídl, že se o časomíru postará, takže jsem mohl závodit.

Tím ale stres neskončil. Kapitán na závodech víceméně plní funkci trenéra, takže jsem se staral o to, aby všichni věděli co plavou a připravili se na to. Loni jsem na závodech plaval pět disciplín a měl jsem dost. Letos jsem se přihlásil na čtyři, ale dohlásili jsme ještě štafetu takže to nakonec vyšlo zas na pět, což je během dvou hodin celkem hodně. Nakonec všechno klaplo, časomíra fungovala,  v kategorii mužů jsme vyhráli druhé místo a plavci z Cornellu co u nás přespávali se měli dobře – takže úspěch.

Je vidět, jaký je rozdíl mezi varsity a club. Zatímco jim se postarají o všechno of tréninků po závody, club si musí zařizovat vše sám a na potvrzení rezervace bazénu jsme čekali dva měsíce.

Leave a Reply