Co teď a co dál

Vypadá tom, že jsem si naložil zatím nejostřejší semestr vůbec, a neměl jsem čas ani napsat o tom, jaké jsem si vybral předměty, co tu dělám mimo školu a jaké mám plány na léto. Takže – o škole, o raketách a o životě vůbec.

Předměty

Všechny předpoklady už jsem splnil, takže jsem si zapsal pár těžkých technických oborů, abych je měl z krku. Konkrétně je to Mechatronika, Aerodynamika, Organická chemie a laborky z tekutin a termodynamiky. K tomu pokračuji s němčinou, kterou jsem začal minulý semestr. Tím “mít je z krku” jsem nemyslel že mě to nebaví – naopak, je to velmi zajímavé, ale ty týdenní úkoly a protokoly mě docela ubíjejí.

Mimo školu

Yale Aerospace se pořádně rozjel. V dubnu se zúčastníme raketové soutěže ve Virginii, kde budeme odpalovat jednu hybridní raketu a jednu na tuhé palivo, která ponese přistávací modul do 500 metrů. Tam se modul oddělí a pomocí čtyřlisté vrtule z uhlíkových vláken se snese k zemi. Cílem přistávacího modulu je snést na zem vejce, aniž by se rozbilo. (Ne, padáky nejsou povoleny. To by byla houby soutěž.) Dále jsme dostali grant od NASA na elektronický navigační a komunikační modul, který bychom mohli zapojit do modelového letadla, vrtulníku či balónu. Protože deadliny se blíží a v cestě nám stojí jarní prázdniny, musíme pracovat víceméně každý den, abychom to stihli. http://yaleaerospace.com/

Spolu s kamarády jsem založil Organizaci pro 3D tisk. V rámci té stavíme Prusa RepRap tiskárnu ze součástek, které si vytiskneme tady na Yaleu. Také pracujeme na stroji, který by uměl schroustat plastový odpad a přeměnit ho na vlákno, které se dá použít k tištění dalších předmětů. https://www.facebook.com/ythreepo

Dále pak plavání, volejbal, hokej a další sporty jako loni.

Co dál

Po jarních prázdninách strávím týden na Caltechu v Kalifornii díky programu Caltech Space Challenge. Spolu s dalšími studenty, profesory z Caltechu a lidmi z JPL budeme navrhovat vesmírnou misi k Marsu. Samozřejmě ne doopravdy, protože je to jen soutěž, ale bude to velmi detailní. Nejdůležitější na tom je, zkusit si, co by taková práce znamenala, jestli by mě to bavilo (já myslím že ano) a seznámit se se studenty s podobnými zájmy. Dám vědět jak to dopadne.

V létě nejspíš (na 95 procent) pojedu do Holandska, kde budu na Univerzitě v Delftu pracovat na studentském satelitu DelFFi. Yale nabízí studentům granty k výzkumu v zahraničí, takže jsem si nejprve domluvil místo (“Mohu u vás v létě zadarmo pracovat?”) a pak jsem požádal Yale o grant. Fascinuje mě, že bych si takto mohl domluvit prakticky cokoliv co se nějak týká mého oboru.

Proč jsem nešel třeba do NASA? Aha. Už je to asi po sté, co si na to stěžuji: nejsem občan USA, tudíž nemohu získat žádnou stáž, co se týká leteckého a vesmírného průmyslu, nebo stáže, které jsou i nepřímo sponzorované vládou. A těch je hodně. I kdybych chtěl (a já chtěl), tak bych tu v podstatě nikde místo mimo univerzitu nedostal. NASA, Boeing, Sikorsky, UTC, NSF REU – smůla, běž si do své vlastní země.

A také že půjdu (do EU).

2 thoughts on “Co teď a co dál”

  1. Ahoj, ja jenom ze mas fakt supr blog, vsechny clanky sem precetla za den 😀 🙂 fakt me moc bavi a snad se taky jednou dostanu na univerzitu do usa nebo anglie 🙂 jo a abych nezapomnela napsala jsem ti jeden dotaz do rubriky kontakty 😀 trosku nespravne,vim ale az budes mit cas tak kdyby jsi mi mohl prosim odpovedet 🙂 diky
    Ann

    1. Nasla jsem tvuj blog a moc ti fandim. Na Yale jsem se taky hlasila v roce 1992, ale nemohla jsem to zaplatit a moc ceskych instituci tehdy penize nerozdavalo – vzdycky to byl muj sen. Nakonec se mi splnil aspon castecne na sice jine univerzite a graduate. Je to skvela sance a dvere budes mit dokoran…. jsem rada, ze na Yale maji nejakou ceskou reprezentaci v undergraduates !

Leave a Reply