Kartou nebo šekem?

“Šekem se snad platilo před sto lety, ne?” Bohužel je to v Americe stále realita. Bankovní převody tu existují, jen ne nikdo nepoužívá. K bankovnímu převodu totiž potřebujete znát číslo protiúčtu, kdežto pro šek stačí jméno. Navíc někomu můžete napsat šek aniž byste museli na internet. Nakonec to vypadá tak, že když jsem v létě 2011 chtěl zaplatit za ubytování, musel jsem na stránky banky a vypsat šek, který pak banka poslala poštou majiteli. Šeky jako by vypadly z učebnice teorie her. Je totiž snadné šek napsat, ale pokud chcete peníze tak musíte se šekem do banky nebo do speciánlího bankomatu. Pro vás je ale jednodušší napsat šek než učinit bankovní převod, a o druhého se nestaráte.

Když už jsem u placení, tak se zmíním o kreditních kartách. Když jsem poprvé přijel, tak nám doporučili si co nejdříve zařídit kartu (Banka a Mobil), protože českou MasterCard nebo Visa kartou bych tu mohl platit, ale je lepší mít místní kartu. Teď chápu proč. Kartou tu totiž jde platit úplně všechno, od pračky ($1.25) po letenku. Navíc v mnohých automatech jde platit pouze kartou. Když jdete do baru, tak vám vezmou kartu abyste neutekli a nakonec jen projedou čtečkou a je to. V tom je to kouzlo a nebezpečí. Nevidíte, jak se vám rozkutálejí peníze, protože se nemusíte vzdávat zelených papírků ani cinkavých plíšků. Životnímu stylu Američanů to velmi vyhovuje. Bonus: častokrát po vás prodejce ani nechce PIN! Buďto chce podepsat účtenku, nebo mu stačí projetí čtečkou. Hrozivé, že? Celkem dobrý důvod k tomu, dávat si na kartu velký pozor a neztratit ji.

Leave a Reply