Jak vypadá předmět na Stanfordu

Jak přesně probíhá takový předmět na Stanfordu? Nyní, když jsem skončil se třetím trimestrem a potažmo prvním rokem tady, mám celkem dobrou představu jak to tu chodí. Vybral jsem tedy dva předměty, které bych rád v tomto článku rozebral.

Rád bych na příkladech popsal dva různé typy předmětů. Přednášky zastupuje aplikovaná aerodynamika – Applied Aerodynamics a za laborky tu je návrh satelitu – Spacecraft Design Lab. Zbylými kategoriemi jsou semináře a individuální výzkum.

Yale vs Stanford

Předměty na Yale jsem nijak detailně nerozebíral, jen jsem se zmínil o tom, kde můžete najít nahrané přednášky. Rozdíly mezi Stanfordem a Yalem anebo bakalářem a magistrem jsou ale zanedbatelné v porovnání s rozdílem mezi českým a americkým systémem.

Na bakaláři jsem měl vždy mezi čtyřmi a šesti předměty. Z toho jsem měl většinou dva či tři úkoly (problem sets) týdně, plus různé eseje a menší úkoly. Nad učením jsem strávil tak jeden víkendový den a pár večerů týdně, ale stále jsem měl čas na Yale Aerospace, plavání a další. Na magistru jsem omezen pouze na tři předměty, ale předpokládá se více práce pro každý, takže nakonec to vyjde více méně nastejno.

Mimochodem, Stanford sice nenahrává přednášky na internet jako Yale, ale nabízí online předměty, a to buďto prostřednictvím Coursera.org, zadarmo přes platformu Stanford OpenEdX, placené online kurzy (kolem 500 USD) anebo dálkovou účast na prezenčních předmětech přes  SCPD (kolem 3000 USD).

Aplikovaná aerodynamika

Přednášky jsou dvakrát týdně, úkoly jednou týdně, plus jednou týdně nepovinná cvika kde se probírá úkol. Jak přednášky tak cvika jsou nahrané na video (nikoliv však pro veřejnost), takže docházka je dobrovolná. To umožňuje dálkové studium SCPD, ale také znám spolužáky co na předmět prostě nechodí a “nakoukají” ho týden, dva před zkouškou. Pak to dopadá tak, že na zkouškách (které jsou zde vždy písemné) je tak dvakrát více lidí než normálně chodí na přednášky. Profesor a TA (teaching assistant) mají konzultační hodiny a většinou jsou velice vstřícní, když něco nechápete a projevíte zájem to pochopit.

Náplň předmětu spočívá v analýze a návrhu křídel. Aneb “Analytical and numerical techniques for the aerodynamic analysis of aircraft, focusing on airfoil theory, finite wing theory, far-field and Trefftz-plane analysis, two-dimensional laminar and turbulent boundary layers in airfoil analysis, laminar-to-turbulent transition, compressibility effects, and similarity rules.”

Hodnocení je rozděleno na 25% úkoly, 25% midterm (zkoušku uprostřed trimestru) a 50% finální zkoušku. Tento poměr je celkem běžný. Z deseti úkolů se každý počítá jen za 2,5%, což není moc motivující, ale nejde jen o známku. Pokud nedokážete vyřešit domácí úkol, na zkoušce jistojistě vyhoříte. Nad týdenním problem setem průměrně asi deset hodin. Úkoly spočívají v řešení matematických úloh a simulací v programu MATLAB.

Sylabus, skripta, úkoly a další materiály k předmětu můžete najít zde.

Návrh satelitu

Laborky jsou oficiálně dvakrát týdně, kdy s prací pomáhá profesor, ale předpokládá se práce mimo tento vymezený čas.

Profesor, který předmět vyučuje, zároveň vede laboratoř, kde se vyvíjí malé satelity, známé jako CubeSat. Na začátku trimestru profesor rozdělí práci na nějakém z existujících projektů podle subsystémů: elektronika, struktura, navigace, komunikace, atd. Studenti potom vytvoří týmy, které se věnují jednotlivým subsystémům. Každý tým pracuje více méně individuálně, ale během laborek (nebo přes email) komunikuje s profesorem, TA a ostatními týmy.

Výsledek je jak odvedená práce – návrhy, harware, software, atd., potom prezentace a důsledná dokumentace podle šablony. Dokumentace je nezbytná k tomu, aby se projekt, na kterém se vystřídá kolem šedesáti studentů, vůbec někam dostal. Hodnocení záleží na tom, kolik jste udělali z toho, co jste na začátku trimestru slíbili, že uděláte. Nejde tedy jen o odvedení práce ale také o plánování.

Satelit QB50 Discovery
Satelit QB50 Discovery
Simulace orbitu a komunikace s pozemní stanicí
Simulace orbitu a komunikace s pozemní stanicí

Obecně jsou tu předměty flexibilnější, co se času týče. Mohu třeba na týden odjet, koukat na přednášky přes internet, provést simulace na laptopu a dokud dodám úkoly včas a odvedu výzkumnou práci, co se ode mne očekává, nic se neděje.

2 thoughts on “Jak vypadá předmět na Stanfordu”

  1. Kolega mě upozornil na váš článek. Je to zajímavé, ale třeba od mého bakalářského předmětu Automatické řízení na ČVUT se to tak moc neliší, viz https://moodle.dce.fel.cvut.cz/course/view.php?id=68

    Snad jen v těch video nahrávkách přednášek, které jsme kdysi měli, ale pak zastaraly a teď čekáme na možnost si je na znovu škole objednat. Jinak tam snad vše odvedené máme. Nejsou tedy všechny české kurzy tak odlišné od těch amerických.

    Co nemáme a Stranfordu moc závidíme, je třeba: endowment (balík peněz z minula, který se přímo neutrácí, ale jehož výnosy jsou významným příjmem), tak chytré studenty a profesory, trimestry a možnost vybírat školné. Mimochodem, kolik vy (nebo někdo jiný za vás) platíte?

    Jinak obdiv, že jste se dostal na Stanford, a pozdrav z ČVUT. Doufám, že o vás ještě uslyšíme!

    michael.sebek@fel.cvut.cz

Leave a Reply