Category Archives: Příjmací proces

Vízum

Po tom, co jsem si letos málem nestihl zařídit vízum před odletem, jsem se rozhodl popsat, jak vypadá proces získání víza. S USA máme už pár let bezvízový styk, což je sice fajn, pokud jste turista, ale pro studium vám ESTA nestačí. K bakalářskému či magisterskému studiu potřebujete vízum F-1, případně na stáž vízum J-1.

Vízum se v příjmacím procesu řeší jako úplně poslední. Nejprve se musíte na univerzitu dostat. Potom musíte univerzitě dokázat, že na studium máte pomocí výpisů z bank a dopisů od sponzorských organizací. Až potom, co univerzita uzná, že máte studium z čeho zaplatit a opravdu přijedete, tak vám vystaví a pošle dokument I-20, což je takové právnické potvrzení o studiu. Dále musíte zaplatit poplatek SEVIS, což je nyní 100 dolarů. Z tohoto poplatku jsou výjimky, například pokud jdete z americké školy do navazujícího studia jako já a nejste ze školy více než pět měsíců. To celé trvá asi dva, tři týdny.

Na stránkách ambasády pak vyplníte žádost o vízum. Má sice asi dvacet stránek ale dá se uložit a nahrát, takže jí nemusíte napsat v jednom sezení. Budou po vás chtít všechno – od čísla pasu, přes informace o příbuzných po data, kdy jste kdy navštívili USA.

Ten systém je dost nepřehledný, tak nezapomeňte (jako já blbec) zaplatit poplatek za vízum ve výši asi 160 USD. Až potom vám systém dovolí si sjednat schůzku na ambasádě. Záleží na tom, jak mají plno ale většinou to jde tak na týden dopředu. Na ambasádu si potom vezmete všechny dokumenty (pas, I-20, potvrzení o schůzce, potvrzení o zaplacení poplatků), nevezmete si žádné zbraně ani elektronické zařízení (mobil můžete – ten vám zabaví hned u vchodu a vrátí při východu) a jdete na pohovor. Ten je v angličtině a mě se v obou dvou případech odehrával stylem: “Kam jdete studovat?” “Na Yale.” “A co tam jdete studovat?” “Strojní inženýrství.” “Tak to máte dobrý, hodně štěstí a užijte si to.” Hotovo, vízum uznáno, necháte jim tam pas a do týdne ho pošlou kurýrem i s vízem uvnitř. Neděsil bych se, že by mi vízum neuznali – pokud máte I-20 a nemáte nějakou kriminální historii tak by neměl být problém.

Sečteno a podrženo to trvá minimálně měsíc, takže je třeba to řešit po přijetí co nejdříve.

Takže stručně:

  1. Získat od univerzity dokument I-20
  2. Zaplatit poplatek SEVIS (~100 USD)
  3. Vyplnit žádost o vízum na stránkách ambasády
  4. Zaplatit poplatek za vízum (~160 USD)
  5. Zařídit si schůzku na ambasádě
  6. Jít na ambasádu na “pohovor”

Přihlášky do magisterského studia

A je to opět tady. Vyplňuji přihlášky, tentokrát pro magisterské studium. Takhle přesně to začalo před čtyřmi lety a tím se kruh uzavírá. Stejně jako jsem to udělal před čtyřmi lety, když jsem neměl ponětí, co všechno takové přihlášky obnáší, tak jsem si musel vše zjistit pro magisterské studium. V tomto příspěvku bych rád sepsal, jak to funguje a v čem se to liší od přihlášek k bakalářskému studiu. Navíc tu jsou rozdíly mezi školami v Americe a v Evropě.

Většina škol požaduje následující:

  • Výpis známek
  • Testy GRE/GMAT/LSAT/MCAT
  • Eseje
  • 2-4 doporučení
  • Jazyková zkouška
  • Formuláře
  • Poplatek (~70$)

Výpis známek

Na známkách samozřejmě záleží. V Americe existuje systém GPA který převádí známky na průměr z bakalářského studia mezi 4.0 (samé A) a 0.0 (samé F). Známky ze střední už nikoho nezajímají a většina škol se zaměří na známky z předmětů v oboru.

Testy

Příjmací zkoušky které škola požaduje závisí oboru, na který se hlásíte. Pokud jdete na práva, musíte jít na LSAT. GMAT je pro manažery, MCAT pro doktory a GRE pro všechny ostatní. GRE je velmi podobný testům SAT, které jsou potřeba pro balakářské studium. Je to asi čtyřhodinová zkouška, ve které se střídají části z porozumění textu a doplňování slov, matematiky a psaní krátkých esejí. Na rozdíl od SAT je GRE na počítači jako TOEFL a testovací centra nabízí GRE mnohem častěji než SAT. Navíc to není tak stresující, protože u přihlášek na magistra záleží na známkách a doporučeních více na úkor výsledku GRE. Většina škol se spokojí s hlavní GRE zkouškou  a nevyžaduje konkrétní subject testy.

Eseje

Motivační esej, ve které vysvětlíte kdo jste a proč se hlásíte tam a tam není nic nového. Na rozdíl od bakaláře ale školy očekávají konkrétnější plány co se týče vaší kariéry. Sem tam si škola naordinuje nějaké kratší eseje ale není to tak hrozné jako na bakaláře.

Doporučení

Doporučení mají velkou váhu. Očekává se, že si seženete doporučení od profesorů v oboru, kteří vás nejen učili ale se kterými se znáte mimo hodinu. Profesor, se kterým jste dělali výzkum nebo který vede vaší bakalářskou práci vám určitě napíše dobré doporučení. Dejte jim vědět včas! Není nic horšího než žádát o profesora o  doporučení a vysvětlovat mu že to musí poslat do zítřka.

Jazyková zkouška

To, že umíte anglicky můžete opět dokázat zkouškou TOEFL či IELTS. Naštěstí pro mě nemusím na TOEFL znovu, protože diplom (potenciální) ze školy s výukou v angličtině stačí.

Formuláře

Bohužel, pro grad school neexistuje ekvivalent CommonApp kde byste vyplnili vše jen jednou, tak musíte vyplnit více formulářů ohledně vašeho bydliště, aktivit, předchozího vzdělání a práce atd.

Školy v Evropě

Ještě bych rád srovnal přihlášky do Ameriky k přihláškám do Evropy. Dvě věci, co mě zaskočily byly, že většinou není potřeba jít na žádné příjmací zkoušky kromě jazykových a že některé přihlášky jsem musel poslat celé poštou. Konkrétně do Holandska a do Švédska.

První kroky ke studiu v USA

V lednu jsem měl dvě přednášky jako Yale Ambassador, a myslím že něco z přednášky bych mohl dát i na blog. Konkrétně odpověď na otázku: “Dobrá, přesvědčil jsi mě. Chci studovat v Americe. Co mám dělat teď?”

  1.  Napište mi. Budu mít radost že se někdo zajímá.
  2. Promluvte si s angličtináři, školními poradci a spolužáky/přáteli co už to zkoušeli (ať se dostali či ne)
  3. Navštivte Fulbrightovu Komisi, zvláště pokud bydlíte v Praze. Poradenské centrum mohu jen doporučit.
  4. Surfujte po netu. Koukejte se na stránky univerzit co vás zajímají, doplňte si informace o americkém vysokém školství, abyste byli v obraze.

Mám kontakty na studenty různých univerzit v Americe a Británii, takže jestli máte nějakou vysněnou školu, třeba tam budu někoho znát.

 

Eseje

Počet esejů. které budete psát záleží na počtu přihlášek, které podáváte. Minimálně to ovšem bude jedna dlouhá, (dvě strany) hlavní esej a jedna menší (odstavec). Každá univerzita si ovšem naordinuje svůj mix esejů.

Malá rada: Některé univerzity se vás budou ptát na podobné či stejné věci. Když použijete ten samý, trochu upravený text, ušetříte nějaký čas.

Dejte si na to hodně času

Málokdo napíše úspěšnou esej za večer. Psaní esejů je kreativní a dlouhodobý úkol. Já jsem svoje eseje začal psát v září a dopsal jsem je v prosinci. Dejte si záležet na každém slovu. Gramatické chyby jsou velkým mínusem, tak doporučuji dát to přečíst rodilému mluvčímu či alespoň angličtinářovi.

Vím, že esej je velmi osobní záležitost, a proto není moudré ji veřejně sdílet. Každopádně velmi pomůže, když ji dáte přečíst kamarádům či rodičům, a poučíte se z kritiky. Různí lidé vám poradí různé věci.

Buďte sami sebou

Účelem esejů je zprostředkovat univerzitě vaši osobnost, proto by měly být jen vaším dílem, ne dílem jiných. Rozhodně si nic nevymýšlejte. Zapátrejte ve vaší paměti a sepiště seznam všeho, co jste kdy udělali: kroužky, sport, ocenění, zkušenosti. Uvidíte, že problém bude se vejít pod horní hranici počtu slov než že by nebylo o čem psát.

Nemá smysl jen opakovat, co už dávno je ve formulářích jednou napsáno. U všeho, co napíšete, zdůvodněte proč je to důležité a jak to přispělo k rozvoji vaší osobnosti.

Na druhou stranu nebuďte skromní. Američané jsou zvyklí přehánět, a když napíšete, že jste “good”, hned vaši přihlášku hodí do koše. Slova jako “outstanding”, “incredible”, “excellent” jsou na místě. Vysvětlete jim, že jste ten nejlepší kandidát a udělají chybu, pokud vás nevyberou.

Nadace Zdeňka Bakaly

Nadace Zdeňka Bakaly je organizace, která vznikla teprve nedávno a působí tento rok poprvé. Nabízí možnost získání stipendia pro studenty v zahraničí.

Účel

Podpora jednotlivců při studiu v zahraničí a při realizaci jejich studijní či vědecké práce. Podpora projektů zejména v oblasti vzdělání, dále v oblasti vědy, kultury, zdravotní péče, charity, občanských aktivit, sportu a ekologie.   www.nadacezb.cz

Mám tu čest být prvním studentem, který jejich stipendium dostal a jsem jim za to velmi vděčný. Tímto jim chci ještě jednou vřele poděkovat.

Více se dozvíte na www.nadacezb.cz

“Dáme vašemu snažení křídla. Létat už musíte sami.” www.nadacezb.cz

Fulbrightova komise

Komukoliv, kdo se chce ucházet o studium na univerzitě v USA doporučuji, aby navštívil Fulbrightovu komisi. Sídlo má v Praze, na Olšanském náměstí v 2.patře hotelu Olšanka. I když třeba bydlíte na opačném konci republiky, určitě tam alespoň jednou zajeďte.

Co se tam dozvíte

Fulbright Commission je mezinárodní instituce, která pomáhá studentům při studiu v zahraničí, konkrétně v USA. Jejich slovy:

To znamená, že zde můžete žádat o stipendium (nikoliv však pro bakalářské studium), nebo využít poradenskou činnost. Můžete konzultovat výběr vysoké školy, výběr příjmacích testů a v neposlední řadě si půjčit učebnice k testům, které jinde neseženete.

Já jsem Fulbrightově komisi a zvláště Jakubu Tesařovi velmi zavázán a určitě doporučuji, abyste se zapsali na jejich mailing list. Také je možné, že až budu v Praze, někdy se tam stavím a udělám menší sezení ohledně toho, co jsem již prožil.

Proč Yale?

 Tím, že ze mě bude inženýr, jsem si byl jist už koncem předposledního roku na gymnáziu. Vedla mě k tomu prostá logika: Baví tě matika, fyzika, počítače? Běž dělat techniku.

K čemu vybírat školy v ČR, když jen na ČVUT mě vzali na základě známek bez příjmaček? Dobře, podívám se trochu dál. To je tedy důvod, proč jsem se hlásil do zahraničí.

V úvahu připadaly země pouze francouzsky a anglicky mluvící, protože jiné světové jazyky neovládám. Francii jsem zavrhl kvůli nutnosti chodit alespoň rok před vysokou na přípravky a nakonec mi na seznamu zbyla pouze Velká Británie a USA. (pak ještě Švýcarsko a Holandsko, kam jsem nakonec ani neposlal přihlášku, protože jsem měl místo na Yale)

Kam jsem se hlásil

ČR

  • ČVUT FEL

Velká Británie

  • Imperial Collge
  • Glasgow University
  • Southampton University
  • Sheffield University
  • Herriott-Watt University

USA

  • MIT
  • CalTech
  • Yale
  • Princeton
  • Columbia
  • University of Pennsylvania
  • Dartmouth
  • Stanford
  • Johns Hopkins University

Na tučně vyznačené školy jsem byl přijat. Jak sami vidíte, to je druhý důvod, že jsem si vybral Yale – nehledě na to, že jsem dostal lepší stipendium, než bych býval dostal na Imperial College.

Jak jsem slíbil, vtipné video o Yale University. Zaměřte se na obsah, všechno z toho je pravda. http://www.youtube.com/watch?v=tGn3-RW8Ajk

Doporučení

Pokud se hlásíte do USA, budete potřebovat minimálně dvě doporučení od profesorů, ale spíše tři. Doporučení slouží univerzitám k tomu, aby získaly obraz o studentovi z trochu jiného úhlu pohledu.

Jaká doporučení

Když univerzita nakáže, že budete potřebovat tři, myslí tím většinou jednoho profesora exaktních věd, jednoho z humanitních oborů a jednoho counselora – vysvětlím. Counselor je člověk, kterého mají na amerických a vůbec mezinárodních školách proto, aby vám pomáhal s organizací studia a poskytuje onformace o vysokých školách, něco jako studijní oddělení na vysoké škole. Protože u nás nic takového na střední nemáme, musíte se obrátit na někoho jiného, třeba na ředitele, zástupce, nebo jako v mém případě, na profesora angličtiny.

Koho tedy požádat o doporučení

Nejlépe uděláte, když zajdete za profesorem, se kterým se dlouho znáte a pokud možno máte i zážitky z mimoškolního prostředí. Samozřejmé je, abyste s ním dobře vycházeli. Profesor, jemuž děláte na hodině bordel vám dobré doporučení nenapíše. Profesor, který by vás měl znát nejlépe je váš třídní. Pokud s ním máte dobré vztahy, poproste ho o doporučení

Kdy žádat

Rozhodně to nenechávejte na poslední chvíli, dejte profesorům minimálně měsíc na to, aby si na vašem doporučení dali záležet. Myslete na to, že tu nejsou pouze pro vás. Můj postup byl následující: Přihlášku jsem musel odeslat do 31.12. O tom, že po nich budu něco chtít jsem profesorům řekl už v září, konkrétní “zadání” jsem jim dal v říjnu, sklidil doporučení v listopadu a dal si ještě načas s překladem těch, které nebyly v angličtině.

Co má obsahovat

Naši profesoři obvykle nevědí, co do takového doporučení napsat. Ulehčete jim práci tím, že jim napíšete seznam aktivit, do kterých jste se během střední školy zapojili, jako různé soutěže, olympiády, reprezentace školy, to se vždy počítá. Také jim řekněte, jak má být dlouhé (obvykle stránka až dvě) a kdy přesně to chcete. Zní to zvláštně, zadávat domácí úkol profesorovi, ale pokud chcete mít dobré doporučení, měl by autor vědět, co má obsahovat.

Příjmací testy

Protože naše vysvědčení americkým univerzitám moc neřekne, musíte podstoupit příjmací zkoušky. Na výběr jsou dvoje, SAT a ACT. Jsou mezi nimi menší rozdíly, které si můžete najít, ale já se budu věnovat hlavně SAT, protože jsem jimi prošel a vím, o čem mluvím.

ACT mají povinnou science část, tak někteří tvrdí, že pokud vás zajímají spíš přírodní vědy, je lepší dělat ACT. Osobně s nimi nemám zkušenost, tak nevím co dodat.

SAT, tedy Scholastic Aptitude Testingje podobné českým příjmačkám od Scia, nejspíš také proto, že se Scio inspirovalo v Americe. Provozuje je americká firma CollegeBoard. Kdo strávil nějaký čas na americké střední škole, nejspíš si tyto testy zkusil. Jsou totiž mnohem průkaznější než americké maturity a platí na 95% vysokých škol. Proto se na ně američané na střední důsledně připravují. Já jsem tuto možnost neměl, tak jsem si musel vystačit s pár publikacemi z knihovny Fulbrightovy komise.

Hlavní částí testu je takzvaný SAT Reasoning, někdy také SAT I. Je to hlavní část, kterou musí splnit každý. Druhou částí jsou potom SAT Subject tests, alias SAT II. CollegeBoard nabízí asi 14 těchto subject testů a vy si vyberete takové, které předepisuje / doporučuje vaše univerzita pro váš obor. Většinou vystačíte se dvěmi, ale na některých školách vyžadují I tři. Například na MIT požadují Math II (Matematika má dvě úrovně složitosti, zde samozřejmě ta obtížnější), Physics nebo Chemistry a jakýkoliv další.

www.collegeboard.com

Čím vším musíte projít

 Než rozepíšu jednotlivé etapy, zde máte seznam úkolů, které vás v průběhu příjmacího řízení budou čekat:

  • Příjmací zkoušky SAT/ACT
  • Psaní stránek a stránek esejů
  • Vyplňování mnoha formulářů
  • Shánění doporučení od profesorů
  • Jazyková zkouška TOEFL/IELTS
  • Nejspíš i žádosti o stipendium spojené s dalším papírováním

Je to běh na dlouhou trať, ale určitě, pokud alespoň trochu chcete, do toho jděte a nebojte se toho, protože ten, kdo to nezkusí, se nikam nedostane.

Pevné nervy a silnou vůli.