Category Archives: 2013 Podzim

7. semestr Yale

Kam dál?

Dnes jsem odeslal poslední přihlášku. V minulém příspěvku jsem psal o tom, jak probíhá příjmací proces do magisterského studia v USA. Mnozí se mě ptali, kam se vlastně hlásím. Tento článek je o tom, co mám v plánu dál a proč.

Magistr vs Doktorát

Kdybych zůstal v Evropě, tak bych byl za pět let magistr a nemusel bych nic řešit. V Americe to ale funguje jinak. Jen zřídka studují lidi na bakaláře a na magistra na stejné škole. Nejdříve mi to bylo divné, ale dává to smysl. Jak jinak můžete vědět, jestli je vaše škola dobrá když ji nemůžete osobně srovnat s jinou? Další věc je, že většina absolventů jde po bakaláři do práce. Předpokládá se, že kdo pokračuje ve studiu, ten má zájem o výzkum a akademickou dráhu. To neznamená, že je tu každý bakalář – absolventi se často po pár letech vrátí do školy, aby si zvýšili kvalifikaci, ať už v oboru nebo třeba MBA.

Potíž je jako obvykle s penězi. Americké školy jsou předražené a i těch pár škol co nabízí stipendia do bakalářského cyklu na základě finanční situace je nenabízí do magisterského cyklu. Pozice asistentů nevynáší dost peněz na pokrytí školného. Studenti si tak musí buďto vydělat předem, uprosit rodiče nebo si vzít půjčku. Je tu ale ještě jedna alternativa – výzkum. Pokud se student přihlásí rovnou na PhD a uspěje, dostane většinou slušné stipendium z grantu na celých 6-7 let. Univerzity si platí PhD studenty, protože oni publikují výzkumné práce pod jejím jménem a jsou blíže vědeckým pracovníkům než studentům. Do PhD programu se může kupodivu rovnou přihlásit student s bakalářským diplomem, s tím že za těch 6-7 let vám ten magisterský titul dají tak nějak bokem. Samozřejmě existují chytráci, kteří se upíší do placeného PhD programu a potom vysmějí s magistrem, ale to já v plánu nemám. 

Po dlouhém přemýšlení jsem zakotvil u rozhodnutí, že PhD nechci a dám se jen na magistra. Mám pro to dva důvody: Za prvé si nejsem úplně jist, co chci dělat. Zajímá mě vesmír a letectví, robotika, satelity a tak, ale to na PhD nestačí. Za druhé se nechci živit výzkumem a radši než akademickou dráhu bych zvolil průmysl. Je možné, že někdy v budoucnu si udělám PhD ale teď rozhodně ne. Navíc výhled na dalších šest roků ve škole, potom co jsem ve škole strávil už 17 let mě nijak netěší. Dva snad ještě skousnu.

Amerika vs Evropa

S Amerikou mám jednu potíž. I kdybych chtěl následovat některé moje vrstevníky a hledat si práci, nenašel bych nic v oboru. Sháněl jsem stáže na léto a ptal jsem se na veletrzích firem, ale jedna odpověď se opakovala:” -Jste občan USA? -Ne. -Tak to je nám líto. Vzít vás bohužel nemůžeme i kdybychom chtěli.” Můj problém je v tom, že jsem si vybral obor (Aerospace Engineering), který je spojen s armádou a obranou. Ve společnostech, které se dají považovat za aerospace (NASA, Boeing, SpaceX), můžou kvůli nařízení ITAR pracovat pouze američtí občané, případně držitelé zelené karty.  Tady nejde o víza nebo pracovní povolení. Tady jde o to, že bych mohl potenciálně ukrást jejich technologie a donést je nepříteli. O tom, že to nedává smysl jsem si už stěžoval v článku, který mi vyšel na iHNed.cz. Mám tedy dvě možnosti – studovat ještě nějakou dobu v Americe a získat zelenou kartu, nebo si udělat magistra a najít si práci v Evropě. Dokážu si představit obě.

Školy

Massachusetts Institute of Technology (MIT), USA

Stanford University, USA

Cornell University, USA

University of Colorado at Boulder, USA

Technical University Delft, Holandsko

École Polytechnique Féderale Lausanne, Švýcarsko

KTH Stockholm, Švédsko

Spacemaster program, Německo/Švédsko

Kde nakonec skončím, to záleží na tom, kde mě vezmou a jak to bude vypadat s financemi. Každopádně nemám žádnou “safety school”, i kdyby mě vzali jen na jednu z osmi, rád tam půjdu a nebudu si zoufat – naopak, ušetřilo by mě to problému volby.

Nerad bych, aby to vyznělo jako “čumte jaký jsem borec, hlásím se na MIT, Stanford a tak”. Je možné, že mě nevezmou nikde a já si budu muset sehnat něco jiného. Jsem ale přesvědčen, že  kdo nic nezkusí ten nic nedokáže.

Update: Školy, kam jsem se dostal, jsem označil tučně.

Přihlášky do magisterského studia

A je to opět tady. Vyplňuji přihlášky, tentokrát pro magisterské studium. Takhle přesně to začalo před čtyřmi lety a tím se kruh uzavírá. Stejně jako jsem to udělal před čtyřmi lety, když jsem neměl ponětí, co všechno takové přihlášky obnáší, tak jsem si musel vše zjistit pro magisterské studium. V tomto příspěvku bych rád sepsal, jak to funguje a v čem se to liší od přihlášek k bakalářskému studiu. Navíc tu jsou rozdíly mezi školami v Americe a v Evropě.

Většina škol požaduje následující:

  • Výpis známek
  • Testy GRE/GMAT/LSAT/MCAT
  • Eseje
  • 2-4 doporučení
  • Jazyková zkouška
  • Formuláře
  • Poplatek (~70$)

Výpis známek

Na známkách samozřejmě záleží. V Americe existuje systém GPA který převádí známky na průměr z bakalářského studia mezi 4.0 (samé A) a 0.0 (samé F). Známky ze střední už nikoho nezajímají a většina škol se zaměří na známky z předmětů v oboru.

Testy

Příjmací zkoušky které škola požaduje závisí oboru, na který se hlásíte. Pokud jdete na práva, musíte jít na LSAT. GMAT je pro manažery, MCAT pro doktory a GRE pro všechny ostatní. GRE je velmi podobný testům SAT, které jsou potřeba pro balakářské studium. Je to asi čtyřhodinová zkouška, ve které se střídají části z porozumění textu a doplňování slov, matematiky a psaní krátkých esejí. Na rozdíl od SAT je GRE na počítači jako TOEFL a testovací centra nabízí GRE mnohem častěji než SAT. Navíc to není tak stresující, protože u přihlášek na magistra záleží na známkách a doporučeních více na úkor výsledku GRE. Většina škol se spokojí s hlavní GRE zkouškou  a nevyžaduje konkrétní subject testy.

Eseje

Motivační esej, ve které vysvětlíte kdo jste a proč se hlásíte tam a tam není nic nového. Na rozdíl od bakaláře ale školy očekávají konkrétnější plány co se týče vaší kariéry. Sem tam si škola naordinuje nějaké kratší eseje ale není to tak hrozné jako na bakaláře.

Doporučení

Doporučení mají velkou váhu. Očekává se, že si seženete doporučení od profesorů v oboru, kteří vás nejen učili ale se kterými se znáte mimo hodinu. Profesor, se kterým jste dělali výzkum nebo který vede vaší bakalářskou práci vám určitě napíše dobré doporučení. Dejte jim vědět včas! Není nic horšího než žádát o profesora o  doporučení a vysvětlovat mu že to musí poslat do zítřka.

Jazyková zkouška

To, že umíte anglicky můžete opět dokázat zkouškou TOEFL či IELTS. Naštěstí pro mě nemusím na TOEFL znovu, protože diplom (potenciální) ze školy s výukou v angličtině stačí.

Formuláře

Bohužel, pro grad school neexistuje ekvivalent CommonApp kde byste vyplnili vše jen jednou, tak musíte vyplnit více formulářů ohledně vašeho bydliště, aktivit, předchozího vzdělání a práce atd.

Školy v Evropě

Ještě bych rád srovnal přihlášky do Ameriky k přihláškám do Evropy. Dvě věci, co mě zaskočily byly, že většinou není potřeba jít na žádné příjmací zkoušky kromě jazykových a že některé přihlášky jsem musel poslat celé poštou. Konkrétně do Holandska a do Švédska.

Začátek konce

Titulek možná zní depresivně ale je to tak. Sice tu mám před sebou ještě jeden rok, ale spousta věcí se tu už nebude opakovat – poslední příjezd a vybalování, nošení beden (to mi zrovna chybět nebude), příjezd prváků, zápis podzimních předmětů, atd. Je to takové hořkosladké – jsem tu ostřílený harcovník a všechno tu znám.  Přijde den posunout se dál a podat přihlášky na magisterské studium. Ale dnes to nebude. Takže stručně co bylo, co je a co bude:

Vrátil jsem se z Holandska, kde jsem dělal výzkum o spolehlivosti satelitů, o kterých jsem se spoustu naučil a konečně jsem zaběhl maraton. Letos si zapíšu méně předmětů než minulý semestr, nejspíše 4: Designový bakalářský skupinový projekt, Letecké a raketové pohony, Úvod do Psychologie a Němčinu. Budu se dále účastnit Yale Aerospace, 3D tisku, plavání, tentokrát bez vůdčích pozic a zodpovědnosti. Dále pracuji na bazéně a v designovém centru CEID. Obecně doufám, že budu mít více času který budu moci strávit s přáteli a obnovením kontaktů.

Ptáte se do dál? Nejste první, už se mě ptali asi padesátkrát. Mám v plánu pokračovat do magisterského studia, zaměřeného na kosmonautiku a vesmír. Už jsem si vyčíhnul pár škol v Americe a pár v Evropě, napíšu o tom článek až budu mít jasno. Kam půjdu záleží na tom, kde mě vezmou, kde to bude, kolik za to budu muset platit, a jestli dostanu vízum.  Pomalu se tedy začínám informovat o přihláškách na grad school – detailně to rozepíšu až se k tomu dostanu.

Takže hurá a s elánem do posledního roku.